„Van Rompuy má pro Evropu svůj plán,“ píše El País v souvislosti s návrhem bezprostředních opatření, který předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso představí na zasedání Evropské rady 8.-9. prosince. Španělský deník upřesňuje, že Van Rompuy chce „krizi čelit ráznějším způsobem“ a navrhuje, aby záchranný fond (EFSF) „mohl banky rekapitalizovat přímo, a v dlouhodobějším horizontu nevylučuje ani emisi eurobondů“.
Podle listu El País se Van Rompuy a Barroso „konečně zaměřili na podstatu finančního problému, který trápí Evropu – ochromenou ekonomiku trpící ztrátou důvěry zapříčiněnou obavami bank půjčovat jedna druhé.“ Komise chce posílit kontrolu rozpočtu členských států eurozóny prostřednictvím práva „požádat [národní parlamenty] o revizi návrhu rozpočtu, pokud dojde k závěru, že nedostály závazkům“ Paktu stability a růstu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.