„Cameron stanovuje svou cenu,“ zní dnes titulek The Times. Před pátečním klíčovým summitem EU, který se bude snažit o záchranu eura, prohlašuje britský premiér v komentáři pro ctihodný britský deník, že cenou jeho podpory nové transformace Evropy budou „záruky pro londýnskou City“.
„Je v našem největším národním zájmu,“ píše premiér, „aby eurozóna vyřešila své problémy.“
„Avšak stejně jako Německo a jiné země žádají, aby změna smlouvy posílila rozpočtovou disciplínu, i Británie má k této změně své požadavky. Pokud změníme smlouvu, která je platná pro všechny země EU a umožníme zemím eurozóny, aby přijaly další nová pravidla, je též důležité, aby existovala pravidla zaručující rovnost jednotného trhu a jeho otevřenost vůči klíčovým britským průmyslovým odvětvím, včetně finančních služeb.“
Premiér též varoval německou kancléřku a francouzského prezidenta Sarkozyho, že ani v případě, že se 17 členů eurozóny dohodne na pravidlech bez zbytku Evropské unie, nebudou moci Británii ignorovat.
Deník The Times podotýká, že přestože Cameron i nadále zmiňuje nutnost převést některé pravomoci z Bruselu zpět do Londýna,
„jeho slova zklamou konzervativní poslance, kteří na něj doléhají, aby využil chvíle a trval na uvolnění britských vztahů s EU než bude s myšlenkou integrovanější eurozóny souhlasit“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.