„ING prodává Nationale Nederlanden [svou pojišťovací pobočku]“, uvádí na titulní straně NRC Handelsblad, který dále píše, že se nizozemská banka připravuje na „hlubokou restrukturalizaci, částečně pod nátlakem Evropské komise“. ING, která pracovala z vlastní iniciativy na rozdělení svých aktivit od konce roku 2008, prodává třetinu aktivit: pojišťovací divize a asset management, stejně jako americkou pobočku on line banky ING Direct, jejíž špatné investice vedly k tomu, že ING musela na konci roku 2008 požádat nizozemskou vládu o finanční pomoc. Zastavení činnosti ING Direct „bylo výslovným požadavkem Bruselu“, uvádí deník. ING, která zavedla průkopnický ekonomický model ‚banka a pojišťovna‘, splatí polovinu z vypůjčených 10 miliard euro do konce roku.
Podle francouzského deníku Les Echos je toto štěpení dokladem odhodlanosti Bruselu donutit banky k významným restrukturalizacím náhradou za poskytnutí finanční pomoci. „Vzkaz je jasný: bankovní operátoři, které bylo nutno v době nejhlubší krize napojit na dýchací přístroje, se už k ‚business as usual‘ nenavrátí“, píše ekonomický deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.