„Viňte policii: proč se jednotliví výtržníci účastnili nepokojů,“ zní titulek listu Guardian, který zveřejňuje výsledky rozsáhlé studie důvodů, které vedly k letním nepokojům ve Velké Británii – „k největší vlně občanských nepokojů za celou jednu generaci“. Londýnský deník ve spolupráci s London School of Economics (LSE) provedl 270 rozhovorů s lidmi, kteří se účastnili nepokojů v Londýně a dalších velkých městech, např. v Birminghamu, Liverpoolu a Manchesteru. Hlavním důvodem stížností výtržníků byl „převládající pocit nespravedlnosti“, píše The Guardian:
„Mnoho účastníků mělo údajně pocit, že se účastní výslovně protipolicejních nepokojů. ,Policejní praktiky‘ byly nejčastěji uváděným důvodem vypuknutí nepokojů. Hněv ohledně incidentu, při kterém byl policií zastřelen Mark Duggan a jenž vyvolal první nepokoje v londýnské čtvrti Tottenham, byl též opakovaně zmiňován – a to nejen v Londýně.“
Zpráva poukazuje na to, že 73 % respondentů bylo v posledních měsících terčem praktiky takzvaného „Stop and Search“ (Zastav a prohledej), tedy uplatňování kontroverzního protiteroristického zákona, který dává policii právo zastavovat jednotlivce bez jakéhokoliv podezření. Respondenti z muslimských a černošských komunit vyjadřovali „hluboký pocit frustrace“ ohledně toho, že policie se na příslušníky těchto komunit zcela soustřeďuje. Na pozadí vysoké nezaměstnanosti mladých a rozpočtových škrtů zpráva též konstatuje:
„Mnoho výtržníků uznalo, že jejich účast na rabování byla pouhým oportunismem, že měli pocit, že normální pravidla chování byla na okamžik pozastavena, což jim nabídlo příležitost získat zboží a luxusní předměty, jenž by si jinak nemohli dovolit. Nepokoje často popisovali jako šanci přijít k „věcem zadarmo“ a pokoušeli se tuto krádež ospravedlnit.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.