„Německo má novou vládu,“ oznamuje Gazeta Wyborcza. Varšava zprávu velice vítá, neboť nová koalice v nedávno podepsané dohodě slibuje „dbát na to, aby německo-polská spolupráce dala Evropě nový náboj“. Jak vysvětluje článek uveřejněný v liberálním deníku, „nikdy předtím se němečtí politici nezmínili v tak důležitém dokumentu o vztazích s Polskem“. V souladu s právě podepsanou dohodou se nová vláda kancléřky Merkelové pokusí vzkřísit Výmarský trojúhelník, prostor pro francouzsko-německo-polskou spolupráci.
Pro polského diplomata, který si přeje zůstat v anonymitě, „je to iniciativa nemající obdoby, která ukazuje, do jaké míry považuje Berlín za důležité rozvíjet spolupráci s Varšavou“. Bartosz T. Wieliński, dopisovatel deníku v Berlíně, zdůrazňuje, že nyní může dojít k pokroku: „Teď, když je nová německá vláda utvořena, by Berlín a Varšava měly nechat stranou historické sváry a soustředit se společně na Evropu“. I když se jejich názor na vztahy s Ruskem nebo Spojenými státy liší, neměly by tyto otázky narušit jejich spolupráci uvnitř EU. „Vzhledem k tomu, že Německo je největším státem staré Evropy a Polsko největším státem nové Evropy, měla by být osa Německo-Polsko hnacím motorem celého evropského společenství,“ soudí Wieliński.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.