“Boj o život. A co dál?" ptá se na titulní straně Pravda dva dny poté, co přibližně 1400 nemocníčních lékařů podalo výpověď na protest proti slabým platovým podmínkám ve zdravotnictví. Kritická situace v celé zemi – chaos, popoprázdné oddělení, zrušené operace, znejištění pacienti ve většině slovenských nemocnicích – potvrzuje, že slovenský zdravotní systém zcela kolabuje, píše slovenský deník. Nepomohlo ani vyhlášení nouzového stavu 29. listopadu premiérkou Ivetou Radičovou v 16 nemocnicích, které mělo přinutit stávkující lékaře vrátit se do služby při výdělku 70 procent jejich platu.
Slovensko však není jedinou zemí, která řeší problém krachujícího zdravotnictví. Začátkem letošního roku česká vláda Petra Nečase musela čelit hnutí Děkujeme, odcházíme, které sjednotilo v boji proti podmínkám ve státním zdravotnictví téměř 4000 nespokojených doktorů. Zatímco v Maďarku, kde jsou platy lékařů o více než dvacet procent nižší než na Slovensku, začínají lékařské odbory vyhrožovat stávkou, pokud jim vláda do 8. prosince nepřidá.
Dne 30. listopadu slovenská premiérka požádala státy Vyšegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko) o pomoc. Ta ale nepřichází snadno. “Česká armáda může na Slovensko vyslat jen třicet lékařů,” píše dnes server Lidovky.cz. Kde tedy hledat peníze na zvýšení platů ve státních nemocnicích? ptá se deník SME: “O nadměrné spotřebě léků, zbytečných odděleních či předražených nákupech vědí nejlépe lékaři, měli by o nich také mluvit.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.