Německý filozof Karel Marx, který prohlásil, že "Náboženství je opium lidstva," se možná na londýnském hřbitově Highgate obrací v hrobě. Vatikán totiž vzal na milost některé jeho teorie.
L'Osservatore Romano, oficiální noviny papeže, podle deníku Times uvedly, že "Marxovy rané kritiky kapitalismu upozornily na sociální odcizení, které pociťovala velká část lidstva, jež zůstává z hospodářského a politického rozhodování vyloučena i v dnešní době." Marx, autor Komunistického manifestu, který zemřel v roce 1883 tak přibyl na rostoucí seznam rehabilitovaných historických osobností, jako Galileo Galilei, Charles Darwin a od nedávna i Oscar Wilde. Podle Timesů, které citují Vatikán, je Marxovo učení zvlášť relevantní dnes, kdy člověk hledá "novou harmonii" mezi svými potřebami a okolním prostředím. Nicméně poukazuje na to, že "nic nepoškodilo zájmy filosofa Marxe více než marxismus."
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.