Po krátké zastávce přistál v Kábulu 21. října první charterový let, který společně vypravily britské a francouzské úřady na repatriaci Afghánců, kterým byla zamítnuta žádost o azyl.
Z Velké Británie, jak připomíná list The Times, bylo v roce 2008 dobrovolně či násilím repatriováno 3 835 Afghánců, zatímco Francie vyslala první letadlo od roku 2005, které vyvolalo silné emoce ze strany opozice i části pravicové většiny. „Jak je možné ospravedlnit násilné vyhoštění tří Afghánců do země, kde zuří válka?," píše s rozhořčením
deník Libération. Podle tohoto listu tak vysílají ministr pro přistěhovalectví Eric Besson a prezident Nicolas Sarkozy „jasnou zprávu: pro zastavení přílivu uprchlíků do Evropy se charterové lety stávají opět legitimní zbraní.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.