Litevská banka Snoras musela být 16. listopadu znárodněna. Jde o první takový případ v historii post-sovětské Litvy. „Hráči s osudem či oběti?“ ptá se litevský týdeník Vieidas v souvislosti s jejími hlavními akcionáři Raimondasem Baranauskasem a Vladimírem Antonovem, kteří vlastní mimo jiné fotbalový klub v britském Portsmouthu. Oba muži byli 24. listopadu v Londýně zatčeni na žádost litevské justice, která vyšetřuje bankrot páté největší banky v zemi. Zatčení jsou podezřelí z toho, že z banky odčerpali 3,4 miliard litasů (téměř miliardu eur) a z její lotyšské dceřiné banky Latvijas Krajbanky, šesté největší litevské banky, 100 milionu latů (téměř 144 milionů euro).
K zatčení došlo poté, co byly nalezeny nejasnosti v účetnictví a byl zahájen řízený bankrot. Ten zpochybnili zástupci klientů banky, podle kterých nebyl proces „transparentní, spravedlivý, ani racionální,“ informuje týdeník. I Lotyšsko zahájilo ve věci Krajbanky vyšetřování a pozastavilo veškeré její operace, načež oznámilo její pravděpodobnou likvidaci. Tato oznámení vyhnalo do poboček Snorasu i Krajbanky návaly klientů snažící se vybrat si své úspory.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.