„Němečtí politici jsou vzteky bez sebe, protože evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová zpochybňuje převzetí Opelu,” hlásá titulek listu Gazeta Wyborcza. Podle plánu mělo živořící německou automobilku ke konci listopadu převzít konsorcium složené z rakousko-kanadské společnosti Magma a ruské banky Sberbank. Transakce se podle varšavského deníku ocitla v ohrožení, protože Neelie Kroesová prohlásila, že nabídka Magny/Sberbank zvítězila v rozporu s pravidly EU. Existují prý „vážné indicie”, podle kterých německou vládou slíbená pomoc Opelu ve výši 4,5 miliardy euro byla podmíněna právě výběrem konsorcia Magna/Sberbank.
Gazeta poukazuje na to, že plán Berlína na pomoc automobilce byl kritizován i v Belgii, Španělsku a Velké Británii. Německo totiž údajně očekává, že část nákladů z celkových 4,5 miliardy euro ponesou země, kde má Opel své továrny, avšak pouze německým továrnám nebude hrozit uzavření. Magna/Sberbank například plánuje omezit výrobu v továrně Opelu v Zaragoze o jednu třetinu a propustit tak 1 400 zaměstnanců, aby se mohlo zachovat 1 700 pracovních míst v Německu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.