„Účastníci nebyli bandou reakcionářů a nejednali na rozkaz biskupů“, píše konzervativní deník ABC po včerejší demonstraci proti reformě zákona z roku 1985 o potratu, která se konala v Madridu a které se zúčastnilo několik tisíc osob (podle policie 250 000, podle organizátorů 1,2 milionů).
Kontroverzní názory na dobrovolné přerušení těhotenství se objevují od té doby, co vláda navrhla reformu, která mimo jiné opravňuje dívky od 16 let k přerušení těhotenství bez informování rodičů a absolutní svobodu potratu do 14 týdnů.
Podle španělského tisku je debata o reformě poznamenána „absencí hledání konsensu“, což mělo za následek „jednostranný zákon, pro miliony Španělů nepřijatelný“. Proto si také musí předseda vlády José Luis Rodríguez Zapatero „vyslechnout hlas ulice a pokusit se dojít k nějaké dohodě, která by zákon velkému počtu obyvatelstva přiblížila“. El País je překvapen „masivní přítomností“ vedoucích představitelů pravicové opozice na demonstraci a projevy „amnézie“ těch, kteří se během osmi let, kdy byli ve vládě, zákona ani netkli.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.