18. října „řekly Antverpy ne“ v referendu o budoucnosti projektu „Lange Wapper“, obřího, dva kilometry dlouhého viaduktu, který měl zakončit obchvat přístavního města, oznámil De Standaard. Tím, že obchvat není na severu uzavřený, musí v současné době veškerá silniční doprava – odhadovaná na 250 000 vozidel denně, přičemž toto číslo zahrnuje podstatnou část nákladní dopravy mířící z Francie a Německa do Rotterdamu – vedena přes jižní část, což denně paralyzuje Kennedy tunel pod Šaldou.
Proti projektu se vyjádřilo přibližně 60 % Antverpanů. Konkrétně je to výsledek kampaně organizované místními asociacemi, které kritizovaly zvýšení výskytu jemných částic v důsledku nárůstu provozu. Ministerský předseda vlámské vlády Kris Peeters, který na rozdíl od antverpských radních projekt podporoval, „bude potřebovat veškerý svůj politický talent k tomu, aby se téma nestalo pro jeho vládu a vlámské politické kruhy jablkem sváru,“ neboť „ačkoliv byla odpověď Antverpanů jasná a jednoznačná, problém se tím neřeší“, uvádí deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.