Pouhých patnáct hodin „vražedného“ vyjednávání stačilo na vypracování dohody o rozpočtu Evropské unie pro příští rok. 19. listopadu bylo rozhodnuto, že vzroste jen o 2 % na 129 miliard eur. List Dziennik Gazeta Prawna poznamenává, že v době, kdy inflace v eurozóně dosahuje 3 %, to znamená zcela první „reálné snížení výdajů EU.“ Ač komise i parlament volaly po daleko větším navýšení rozpočtu (jejich požadavek zněl na 5% nárůst), musely se nakonec sklonit před tlakem plátců.
„Bohaté země si prosadily své,“ komentuje to varšavský deník a rovnou je všechny vyjmenovává: Spojené království, Nizozemí, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Finsko. Tyto členské země už dlouho usilovaly o to, aby byl rozpočet EU de facto zmrazen. Argumentovaly tím, že Komise může jen těžko zvyšovat výdaje v době, kdy jsou všichni nuceni provádět úsporná opatření. „Výsledek jednání o rozpočtu na rok 2012 se může stát precedensem pro daleko důležitější vyjednávání o finančním rámci na léta 2014-2020,“ uzavírá varšavský deník. Zdůrazňuje také, že Spojené království, podporované Francií a Německem, už dalo jasně najevo, že nepodpoří žádný nárůst výdajů nad hranici danou úrovní inflace. Víceletý finanční rámec EU by měl být schválen do konce příštího roku.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.