Ukrajinský prezident Viktor Juščenko dává Bruselu sbohem, uvádí titulek v polském listu Dziennik Gazeta Prawna. Až dosud byl Juščenko považován za politika, který se snaží posílit vztahy mezi Ukrajinou a Západem. „Nicméně po čtyřech letech je Juščenkova evropská politika zklamáním. Evropský integrační proces se, pokud jde o Ukrajinu, nehnul od doby Oranžové revoluce ani o píď“, konstatuje varšavský deník.
Když se Juščenko chopil vlády, mluvilo se o vstupu Ukrajiny do Evropské unie v horizontu roku 2015. V únoru 2005 podepsaly Brusel a Kyjev tak zvaný Akční plán, který měl mezi EU a Ukrajinou vytvořit zónu volného obchodu. Ale ukrajinské elity se rozdělily do znepřátelených táborů, které proti sobě neustále bojují. „Dnes je opravdu těžké zjistit, kdo je [na Ukrajině] zodpovědnou osobou pro zahraniční politiku“, říká člen Evropské komise, který si nepřeje být jmenován. Nicméně Ukrajina nenese celou váhu zodpovědnosti za absenci vývoje vztahů s EU. Dziennik Gazeta Prawna zdůrazňuje, že „mnohé evropské země, jmenovitě Francie, neskrývají svou averzi vůči evropským ambicím Ukrajiny.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.