„Klaus za nás bojuje, tvrdí Češi,“ uvádí titulek v Lidových novinách. Deník publikuje výsledky exkluzivního průzkumu, podle nichž Klausovu „sabotáž“ Lisabonské smlouvy silně podporuje 65 % Čechů. Průzkum také ukázal, že „zhruba stejný počet lidí se bojí, že by mohlo dojít k prolomení tzv. Benešových dekretů“, které by sudetským Němcům vyneslo možnost získat zpět majetek, jež jim byl zabaven po druhé světové válce, uvádí deník. Toto pro Čechy citlivé téma použil Klaus jako svůj poslední argument v boji proti Lisabonské smlouvě.
Mlčení českých politiků prořízl včera bývalý prezident Václav Havel, který Klausův negativní postoj kriticky označil za „nezodpovědný a nebezpečný“, píšou rovněž Lidové noviny. Odkud se tedy bere taková lidová podpora? „Nikdo z politiků nedokázal širší veřejnost přesvědčit o tom, že Lisabonská smlouva je báječný vynález, bez kterého by se unie rozpadla“, komentuje deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.