Evropská komise uveřejnila 14. října výroční zprávu týkající se rozšiřování Unie, v níž bilancuje pokroky v procesu rozšiřování pro každou z kandidátských zemí. Zatímco Chorvatsko musí, „pokud chce přistoupit do roku 2012“, vyvinout podle slovinského deníku Delo větší úsilí k „vymýcení zhoubné korupce, kterou ztělesňuje vládnoucí Chorvatská demokratická unie a její přátelé“, bývalá jugoslávská republika Makedonie „je připravena zahájit jednání o přístupu, čímž se dostává na úroveň Chorvatska a Turecka“. Pokud jde o Turecko, má Evropská komise opět obavy o dodržování lidských práv ze strany Ankary.
Poprvé kriticky upozornila na ohrožování svobody tisku v souvislosti s daňovou pokutou ve výši 2,2 milionů euro, která byla udělena mediální skupině Dogan Yayin, poznamenává EUObserver. Na druhou stranu „Komise podporuje politiku Ankary v procesu Ergenekon – ilegální sítě obviněné ze záměru rozvrátit vládu“ – a podporuje vládní činitele v tom, aby „pokračovali v demokratizačním procesu, zejména v ‚kurdské iniciativě‘, jejímž cílem je nalezení trvalého řešení v otázce této menšiny“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.