Nový řecký premiér Lucas Papadimos pronesl 14. listopadu před řeckým parlamentem svou všemi očekávanou řeč. „Svá slova adresoval všem,“ raduje se řeckýTo Ethnos. „Po slovním bombardování německé kancléřky a ironii francouzského prezidenta Lukas Papadimos ukázal vůli kát se“, myslí si středolevý deník, přestože „jeho řeč se snažila uklidnit evropské partnery a na domácí scéně zabránit jakýmkoliv iluzím“.
Podle jiného řeckého deníku Eleftherotypia je naopak politický směr, který Papadimos zvolil, „stejný, jako ten, kterým se předtím ubíral Papandreu“. Středopravicový deník, který kritizuje „kopírování minulosti“, připomíná čtenářům, že do konce prosince má dojít k propuštění 30 000 státních zaměstnanců a poukazuje na současné zoufalé sociální klima. „Tón je jiný, Papadimos uznal chyby bývalé vlády a mluvil o politice hospodářského oživení. Znovu však vznesl otázku, zda má země zůstat v eurozóně.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.