„Kdy se uvidíme u voleb?“ ptá se moldavský deník Timpul po bouřilivé noci, během které moldavští poslanci marně hledali kandidáta na prezidenta. Dvě strany zastoupené v kišiněvském parlamentu, Komunisté a Aliance pro evropskou integraci, se nakonec neshodly ani na jednom kandidátovi. Parlament měl volit 18. listopadu, nyní je však situace nejistá. Nad volbou v pořadí třetího prezidenta, od povstání 7. února 2009, které svrhlo komunistický režim, se vznášejí otazníky.
Pro Moldavsko, které by si přálo vstoupit do EU, ale zatím je pouze členem Východního partnerství, jde jen o další z „událostí, které se nekonaly“, komentuje deník. Několik bezvýsledných prezidentských voleb, neúspěšné referendum, které mělo zavést všeobecné volební právo..., zemi se již nedaří nic. „Bravo politikům! Tak kdy se uvidíme? Máme co řešit...,“ apeluje na politické špičky deník Timpul.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu. 