Rakousko se obává nové „vlny“ přistěhovalců. Tentokrát ale tlak přichází ze Severu, ze strany 18 000 německých studentů zapsaných na rakouské univerzity, píše Süddeutsche Zeitung. V některých rakouských vysokoškolských zařízeních představují tito „uprchlíci numerus clausus“, vyhnaní z německých univerzit stále přísnějšími přijímacími kritérii, až 50 % zapsaných studentů.
Od té doby, co „Rakousko zrušilo zápisné“, hraje svou roli i ekonomický aspekt, míní mnichovský deník. „Můžeme po rakouském daňovém poplatníkovi žádat, aby nabídl vysokoškolskou infrastrukturu k dispozici velké části střední Evropy, která nás zaplavuje od doby, co je studium na univerzitě bezplatné?“, ptá se rektor univerzity v Insbrucku, jehož slova cituje SZ. Berlín uvádí příklad Valonska, kam přebíhají mnozí francouzští studenti, a dovolává se „evropského“ řešení. Vídeň potřebuje situaci vyřešit rychle, neboť nátlak roste: V roce 2011, kdy se v Německu zkracuje školní docházka ze 13 na 12 let, budou na univerzitní brány bušit dva ročníky najednou.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.