Bylo téměř jisté, že vládnoucí strana italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid svobody (PDL) přijme zákon kriminalizující homofobii. Než se do toho vložili katolíci. Text, který do již existujících zákonů o rasově motivovaném násilí přidává paragrafy o útocích na gaye, byl 13. října zamítnut.
Římský deník La Repubblica to vysvětluje domnělou neústavností zákona, která by se tak rovnala pozitivní diskriminaci. Opoziční Demokratická strana (PD) pohrozila vyloučením katolické poslankyně Paoly Binettiové, která spolu s většinou hlasovala proti přijetí zákona. V rozhovoru pro list Stampa, Binettiová na svou obranu kladla otázku, zda je takový zákon opravdu potřeba.
Podle listu La Repubblica potřebný je. Homofobní útoky jsou v Itálii údajně na vzestupu: 54 nahlášených případů od ledna. Zamítnutí homofobního zákona je proto „dobrou zprávou pro všechny ty, kteří se v této stále divočejší zemi v noci toulají sem a tam, jako lovečtí psi hledajíce kořist, kterou by mohli napadnout, udeřit, potupit,“ komentuje nepřijetí zákona veteránka italského feminismu, Miriam Mafai.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.