Uprostřed finanční krize britští hnidopišští účetní nikdy nepracovali s takovým zapálením. Den po skončení parlamentních prázndin se britský tisk a média s netajeným vzrušením opět zajímají o poslanecké výdaje. Uprostřed palby titulků na úvodních stranách tisku se vyjímá článek listu Daily Telegraph, který přišel s objevem, že předseda vlády Gordon Brown musí do státní pokladny vrátit 12 500 liber (345 000 Kč) za „přehnané požadavky na čištění, zahradnické práce a výzdobu.“
Přitom to byl sám Brown, kdo toto nezávislé vyšetřování pod vedením Sira Thomase Legga v létě spustil. Na jeho základě musí více než 500 poslanců poskytnout odůvodnění svých požadavků. I vůdce Liberálních demokratů Nick Clegg byl požádán o vrácení částky 910 liber za svou zahradu. Lídr Konzervativců zřejmě milovníkem hortikultury není a tak byl pouze požádán, aby poskytl kopie plateb hypotečních úroků za rok 2006. Právě takové spory budou mít voliči patrně v paměti, až se v roce 2010 vydají k volebním urnám.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.