„Vypadá to na vskutku veselý knižní svátek“, poznamenává ironicky Frankfurter Rundschau v předvečer zahájení Buchmesse, nejvýznamnějšího knižního veletrhu na světě, který otevírá své brány 14. října v německém Frankfurtu. Čína, která je čestným hostem letošního ročníku, už organizátorům (obviňovaným z toho, že podléhají nátlaku pekingské cenzury) způsobila nemálo starostí.
Podle FR se tu sejdou na jedné straně „pisálkové poslušní režimu“, jako například Tie Ningová, předsedkyně Asociace čínských spisovatelů, která bdí nad 8 920 autory. Ta odmítá, že by v její zemi docházelo k jakékoliv cenzuře (v Číně je každoročně zakázáno přibližně 600 knih) a povede delegaci složenou ze stovky spisovatelů a tisícovky funkcionářů a vydavatelů. Na druhou stranu přijedou i disidenti, jako například Bei Ling, který dokázal uniknout vězeňskému trestu a pozván mohl být až na nátlak německých médií. Jejich přítomnost by měla zajistit „nejlepší možný prostor k debatě“, neboť zde budou přítomni „představitelé cenzury a zástupci čínské vlády, stejně jako jejich nejzavilejší kritici. A svět si je bude moci poslechnout a posoudit je.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.