Dvacet dva let po něžné revoluci „bude policie vyšetřovat komunisty“, oznámil slovenský deník SME. Komunistická strana Slovenska (KSS), založená roku 1992, totiž popřela zločiny, které spáchala její ideologická předchůdkyně KSCˇ, když na svých webových stránkách napsala: „Jako neexistuje kolektivní vina, neexistují komunistické zločiny.“ Podle nového zákona z července 2011 se tak KSS dopouští trestného činu, píše bratislavský deník. Ohledně možného rozpuštění této strany však deník zůstává skeptický: “ˇZádný z vysoce postavených komunistických představitelů nikdy nestanul před soudem” – ani Vasil Bilak, který se podepsal pod zvací dopis, který vedl k invazi armád Varšavské smlouvy v roce 1968, ani Alojz Lorenc, tehdejší šéf Státní bezpečnosti. Nenapomáhá ani fakt, že „systém justice je nadále řízen (bývalými) členy strany, která organizoval státní teror.“ Utěchou tak zůstává nízká podpora voličů: ve volbách v roce 2010 získala KSS 0,83 % hlasů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.