Zatímco Lech Kaczynski usedl v sobotu do zlatého křesla a za bouřlivého potlesku celé vlády a bruselských vrcholných představitelů podepsal Lisabonskou smlouvu, Václav Klaus našel nový způsob, jak smlouvu dál blokovat. Nejprve se bál ztráty suverenity, nyní se bojí, že smlouva umožní sudetským Němcům domáhat se za války zabaveného majetku. „Žádné nebezpečí nehrozí,“ citují Lidové Noviny ústavní odborníky a poznamenávají, že se český prezident „vlamuje do otevřených dveří,“ neboť otázka Benešových dekretů a jejich slučitelnost s Lisabonskou smlouvou byla na stole již několikrát.
Zatímco Lidové Noviny považují Klausovy požadavky za „neoprávěné“, týdeník Respekt hodnotí prezidentova slova za „čistou lež“. „Co s Klausem, řeší tisk i politici,“ píší Lidové Noviny a poznamenávají, že francoužtí a němečtí diplomaté navrhují dva způsoby, jak se potížisty Klause zbavit: „Měl by být odvolán nebo by měla být změněna ústava tak, aby hlava státu přišla o právo veta.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.