"Evropa vystřídala Ameriku v roli světového vzdělávacího centra," píše list Dziennik Gazeta Prawna. Na seznamu stovky nejlepších univerzit světa, které vydává Times Higher Education Centre figuruje poprvé více univerzit ze starého kontinentu (39), než z nového světa (36). Ještě před rokem však USA přesvědčivě vedly (42 ku 36). Navíc podle dat zveřejněných organizací UNESCO v roce 2009 studovalo v Evropě téměř 800 000 studentů z mimoevropských zemí, zatímco Spojené státy přilákaly jen něco přes 620 000 zahraničních studentů.
Důvod? "Evropské university jsou levnější než jejich americké a zaměřují se na studijní obory o které je v současné době největší zájem," vysvětluje polský deník. Kromě toho přísný proces vydávání víz zavedený po útocích z 11. září řadu mladých lidí od studií v Americe odradil. Je pravda, že na prvním místě je stále Harvard, ale těsně v závěsu za ním je Univerzita v Cambridge, za kterou se umístila známá Yale. Mezí první pětku se vešly i dvě londýnské univerzity: University College, Imperial College a take Oxfordská univerzita.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.