Barack Obama právě získal Nobelovu cenu míru. Politický komentátor listu New Statesman, Mehdi Hasan, tím, čeho americký president zatím dosáhl, však moc nadšen není. Obama, který sliboval ostrý odklon od éry George Bushe, se podle Mehdiho „obul do střevíců svého hanebného předchůdce,” a to zejména v zahraniční politice.
Poté co prohlásil, že bude postupně snižovat válečné úsilí v Iráku, vojáky, špiony a diplomaty pouze přesunul na válku v Afghánistánu a k operacím za jeho hranicemi, v Pákistánu. „Schválil letecké útoky, které zabily za devět měsíců více civilistů, než zemřelo při americkém bombardování za celý poslední rok předchozí administrativy.“ V reakci na dnešní zprávu z Nobelova výboru, Mehdi v blogu nazvaném „Je to vtip?“ dále dodává, že „kult Obamy ho v globálním politickém prostředí vyzdvihl do božského, světeckého, nadlidského postavení.” Dostává tak „cenu za mír, ještě předtím, než míru skutečně dosáhl.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.