„CDA musí zachraňovat reputaci,“ píše De Volkskrant. Křesťansko-demokratickou stranu, která je součástí vládní koalice vedenou liberály, destabilizoval osud osmnáctiletého Angolana, jemuž bylo odepřeno právo na azyl. Ministr pro přistěhovalectví a integraci za stranu CDA Gerd Leers rozhodl, že tento mladý muž musí opustit Nizozemí, kde žil od svých devíti let v adoptivní nizozemské rodině. Podle ministra není jeho situace „natolik palčivá“, aby opravňovala k udělení zvláštního trvalého pobytu.
Aféra rozděluje stranu do té míry, že 30. října odsouhlasila 85 % hlasů rezoluci, která stanoví, že „vyhošťování osamocených nezletilých utečenců není žádoucí a neodpovídá zásadám CDA“. Usnesení, které svým obsahem protiřečí vládní politice a programu strany, posílilo rozpory uvnitř CDA.
Středolevicový deník soudí, že „rok po politickém saltu bez záchranného lana“, jakým byla účast CDA ve vládě podporované populistou Geertem Wildersem, se strana „nachází v nekončící depresi“, která se promítla i do průzkumů. Podle komentátora listu Trouw poukazuje aféra především na „politickou neschopnost zcela rozbíjející důvěru ve stát“. CDA musí „vzít věci opět do svých rukou[...], což se jí ale nepovede, bude-li pokračovat v současné spolupráci s PVV“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.