Polský premiér Donald Tusk odvolal šest ministrů, svých nejbližších spolupracovníků a členů vládní Občanské platformy (PO), hlásí titulek listu Rzeczpospolita. Prominentní představitelé Platformy se na prvních stránkách tisku objevují už několik dní v souvislosti se skandálem ohledně korupce při návrhu nového zákona o hazardních hrách. Ústřední protikorupční úřad (CBA) vedený Mariuszem Kamińskim, který má úzké vazby na stranu Právo a spravedlnost, zveřejnil obvinění z ilegálního lobování. To se opírá o nahrávky tajně vedených rozhovorů mezi představiteli vládní strany a zástupci hazardního průmyslu. Tusk, nicméně odmítá, že by ministerská rošáda s případem jakkoli souvisela. Prohlásil, že schválí vytvoření zvláštní parlamentní komise na vyšetření skandálu, což má podle jeho vyjádření představovat pokus „pročistit ovzduší“ v jeho straně a získat zpět důvěru veřejnosti. „Předseda vlády dokázal, že umí být schopným lídrem, ale až další měsíce ukážou, zda je i skvělým státníkem,“ píše list Polska. Rzeczpospolita se domnívá, že ministerský předseda opustil takzvanou „politiku lásky“ a vydal se před volbami, které se budou konat příští rok, na válečnou stezku proti opozici. Vzhledem k obvinění CBA vůči jeho souputníkům z PO je tak náhlé rozhodnutí o odvolání Kamińského z vedení úřadu chápáno nikoli jako politický manévr, ale spíše jako první výstřel v této předvolební kampani.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.