„Rusko půjčilo Srbsku na úvěr miliardu [euro],“ uvádí v titulku Der Standard a dodává, že rovněž Čína by chtěla podpořit Srbsko částkou 200 milionů euro. Ruská půjčka, která by má být vyplacena na konci roku, by měla vyrovnat schodek v srbském rozpočtu a měla by být investována do infrastruktur. Srbsko na oplátku ruským a čínským podnikům přislíbilo lukrativní objednávky, jmenovitě v oblasti výstavby, píše rakouský deník.
Srbsko-ruská dohoda vzbuzuje obavy, a to i v Srbsku, neboť ekonomický a politický vliv Ruska na zemi by se mohl stát „určujícím“ a mohl by „zpomalit sbližování mezi Srbskem a Západem“, podotýká Der Standard. „Většina Srbů se cítí Unií opuštěna,“ píše list. „Srbsko od EU získalo pouze 100 milionů euro, což viditelně nestačí,“ říká srbský ministr ekonomie Mladan Dinkič. „Přestože vstup do EU zůstává pro Srbsko prioritou, je země,“ která se nachází v důsledku hospodářské krize na pokraji úpadku, „nucena hledat partnery na Východě a přijmout veškerou finanční pomoc,“ uzavírá deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.