„Španělsko je spolu s Itálií a Řeckem na špici šedé ekonomiky v Evropě,“ informuje list Público. Deník cituje studii provedenou profesorem Friedrich Schneiderem z rakouské Linecké univerzity, podle které v rámci třiceti členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) existuje 12-15 milionu pracovníků, kteří pracují načerno a krize jejich počet ještě zvýšila nejméně o 5%.
Deník poznamenává, že podle studie má ve Španělsku do konce roku 2009 dojít k růstu oficiálně nevykazovaného hospodářství z 18,7 % na 19,5 % HDP. „Teď se dělají akorát menší práce a žádné velké stavby,“ uvádí pro deník mluvčí Národní platformy asociací nezaměstnaných Francisco Tejero. Tyto „melouchy“ (instalatérské práce, izolace, pokrývka střech atd.) ve stavebním sektoru – který stál v posledních letech za růstem španělského hospodářství – představují aktivity, které čím dál tím více spadají do stínové ekonomiky. Ale v době krize tak představují problém ohledně vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Jak zdůrazňuje ekonom Florentino Felgueroso, „I když se dělá načerno, tak proč se vzdávat dávek?“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.