„Nejdůležitější věc na světě je život. A pokud je tu život, pak druhá nejdůležitější věc je svoboda. A když položíte život za svobodu, nemůžete říct, která z obou věcí je důležitější.“ Tato citace Marka Edelmana, posledního velitele povstání varšavského ghetta, který zemřel 2. října ve věku 87 let, „reflektuje filozofii jeho života: neústupný, odhodlaně čestný, neochvějný ve svých zásadách,“ píše Gazeta Wyborcza, která Edelmanovi 3. října věnovala titulní stránku.
V roce 1943 během povstání proti německým silám Edelman „pozdvihoval morálku lidem v beznadějném boji – ne za záchranu života, protože jen málokdo přežil, ale za důstojnou smrt“. Po válce pracoval jako kardiolog, byl členem odborů Solidarity. V roce 1981 byl po vyhlášení stanného práva zatčen. V roce 1968 odmítl opustit zemi, neboť se považoval za „strážce židovských hrobů“, připomíná Gazeta Wyborcza.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.