Zatímco se dnes pozornost celé Evropy upíná na Irsko, Chorvati se vrací do Bruselu k vyjednávacímu stolu, informuje Gazeta Wyborcza. Slovinsko úspěšně blokovalo přístupové rozhovory Chorvatska po dobu téměř deseti měsíců. Důvodem byl spor o hranice v Piranském zálivu a na řece Dragonja, který trval už od rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Před několika týdny se slovinský předseda vlády Borut Pahora setkal se svým chorvatským protějškem Jadrankou Kosorovou, aby spolu našli přátelské řešení rozepře.
Chorvatsko ustoupilo tím, že Slovinsku slíbilo přes Piranský záliv přístup k Jaderskému moři. Slovinci se zas zavázali, že arbitráž nebudou spojovat se vstupními rozhovory. Podle varšavského deníku se řada odborníků domnívá, že Chorvatsko je jedinou zemí, která má šance se v „dohledné době“ stát členem EU. Do Unie chce vstoupit i většina Chorvatů. Zatím však Záhřeb otevřel 22 kapitol a uzavřel jich pouze 7 z celkových 33. Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn se nicméně domnívá, že vyjednávání s Chorvatskem by mohlo skončit ve druhé polovině roku 2010.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.