„Dozvíme se vůbec někdy přesný počet Romů v Rumunsku?“ Tuto otázku si klade deník Jurnalul National, který přináší titulek: „Při sčítání obyvatel klesá počet Romů“. V Rumunsku totiž 20. října začíná první sčítání obyvatel podle evropských pravidel od pádu komunismu v roce 1989. Jednou z hlavních výzev operace, která potrvá až do 31. října, je odpovědět na tuto otázku, která vzbuzuje zájem v Rumunsku i na úrovni EU. Podle nevládní organizace Romani Criss, která zajišťuje informovanost o sčítání mezi romskou populací – zejména prostřednictvím distribuce placek s nápisem „Být Romem je úžasné!“ – by se mělo jednat o zhruba 2,5 milionu obyvatel, zatímco úřady odhadují počet Romů na 500 000. Podle bukurešťského deníku jsou Romové postaveni před corneillovské dilema, kdy se musí rozhodnout „mezi výhodami upřímnosti – v podobě lepšího přístupu k evropským fondům a studijním stipendiím – a strachem ze stigmatizace“ a placení vyšších daní.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.