Rozhodnutí soudu tleská katolická církev, zatímco vědci jej kritizují a ve farmaceutickém průmyslu vyvolává obavy. „Evropský soudní dvůr zakázal patentování lidských kmenových buněk,“ píše Die Presse. Lucemburský soud 18. října rozhodl, že vědci, kteří použili metodu vyžadující destrukci lidských embryí si nebudou moci nechat své objevy patentovat. Soudci své rozhodnutí zdůvodnili principem „úcty k lidské osobě“. Evropské země zůstávají v otázce využívání kmenových buněk ve vědeckém výzkumu rozděleny, některé, jako například Itálie, ji zcela zakazují, zatímco jinde je jejich právní úprava vysoce liberální, například ve Velké Británii či Švédsku.
V Německu, odkud podnět k soudní při vyšel, poté, co člen organizace Greenpeace podal žalobu proti vědeckému pracovníku z Bonnské univerzity, je tisk zcela rozdělen. Konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung se raduje, že „ekonomické zájmy nejsou důležitější, než vše ostatní,“ zatímco Süddeutsche Zeitung si na rozsudkem láme hlavu. „Příliš moralizující“, zní verdikt bavorského deníku, který podotýká, že morální rozměr patentů „na výrobu zbrojních součástek, interrupčních pilulek či v souvislosti s pokusy na zvířatech“ vzrušuje soudce podstatně méně.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.