Aféra budí ve Švédsku velkou pozornost: V etiopském hlavním městě Addis Abeba měl 18. října začít proces se dvěma švédskými novináři, kteří jsou obviněni z terorismu. „Kvůli politickým hrám hrozí Švédům až 40 let vězení,“ varuje list Svenska Dagbladet, který dodává, že „Etiopie chce z případu udělat odstrašující příklad“. Johan Persson a Martin Schibbye byli zatčeni 1. července, během práce na reportáži o těžbě nafty a porušování lidských práv v oblasti Ogaden, do které pronikli s pomocí Národní osvobozenecké fronty Ogadenu (ONLF).
Vyjednávání o jejich propuštění vede švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Ten si ale jako bývalý člen představenstva naftařské společnosti Lundin Petroleum, která má v Etiopii obchodní zájmy, vysloužil silnou kritiku za nedostatek odhodlání obviněné novináře osvobodit. „Náš ministr zahraničí, který normálně mluví hodně, se chová velice nenápadně,“ píše Svenska Dagbladet. „Co tedy opravdu znamenají švédské řeči o lidských právech a všechny ty miliony korun švédských daňových poplatníků, které jdou Etiopii na pomoc? Pokud nejsme připraveni bojovat za svobodu tisku a život svou švédských novinářů otevřeně a agresivně, na co ještě můžeme být hrdi?“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.