Patnáct let po ztroskotání trajektu Estonia v Baltském moři, ke kterému došlo 28. září 1994, „stále neznáme pravou příčinu katastrofy,“ píše v úvodníku listu Postimees. Deník kritizuje nedostatek ochoty vlád, zejména švédské, vrak lodi prozkoumat. „Ale to není vše,“ dodává deník. „Stín této havárie se vznáší nad veškerým estonským námořním sektorem.“ Po katastrofě, „se estonská společnost k moři otočila zády,“ uvádí v Postimees námořník Mairold Vaik. „Ačkoliv si během slavností rádi dáváme pěkná jména – jako námořní národ – chybí nám silný námořní sektor (…) Státní dotace, které do námořního sektoru plynou, jsou jen špetkou toho, co se dává na zemědělství.“ Dnes, zdůrazňuje Vaik, „se námořní společnosti raději plaví na cizích lodích.“
Námořní doprava
Záhada ztroskotané lodi Estonia
29 Září 2009
Presseurop
Postimees
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.