Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş představil 12. října v Bruselu návrh reformy společné zemědělské politiky (SZP). Deník Adevărul uvádí, že „Rumunsko, stejně jako jeho východní kolegové, bude moci v letech 2014-2020 čerpat z evropských fondů větší finanční prostředky. Nová reforma vychází těmto státům vstříc. Získají tak 30 % dotací navíc na úkor západoevropských států.“

Hlavními novinkami rozpočtu SZP [55 miliard eur ročně, tj. 40 % celkového rozpočtu EU] je zjednodušení systému přímých plateb, podpora začínajícím mladým zemědělcům a odstraňování překážek, s nimiž se zemědělci potýkají. Cílem je práci zemědělců zpružnit a umožnit jim, aby se lépe přizpůsobili trhu.  

Rumunský deník pokračuje ve výčtu: „Přímé platby pro velké podniky budou zastropeny, dotace budou poskytovány v závislosti na rozloze skutečně obhospodařovaných zemědělských pozemků, a nikoliv podle celkové rozlohy půdy a výrobních kapacit. Dotace na výzkum a vývoj se zdvojnásobí. Nadto bude 30 % přímých plateb poskytovaných Unií podmíněno opatřeními na ochranu životního prostředí,“ uvádí Adevărul.

Zatímco v Rumunsku, které je největším vlastníkem zemědělské půdy v EU (32 % celkové půdy v EU), se návrh reformy setkal s příznivým ohlasem, velkým pozemkovým vlastníkům ve Velké Británii, nebo ve Španělsku způsobil vrásky na čele:

„EU omezí dotace ‚pohovkovým zemědělcům‘,“ píše Público. Madridský deník podotýká, že Evropská komise zahájila „mimořádné tažení za revoluci v zemědělských dotacích“. Nejvíce novátorským prvkem návrhu je tak kontrola dotací určených pro velkostatkáře a farmy, jejichž vlastníci nemají zemědělství vedeno jako hlavní činnost: „To má velký dopad na velké pozemkové vlastníky, jako je anglická královna nebo monacký kníže Albert II. a ve Španělsku symbolický případ vévodkyně z Alby,“ upřesňuje deník.