„Čekání na pád,“ tak zní titulek článku dnešního vydání deníku Gazeta Wyborcza. List varuje, že pokud chce EU udržet dopad krize eurozóny v přijatelných mezích, nezbývá jí mnoho času. Varšavský deník shrnuje hlavní body plánu, který Evropskému parlamentu 12. října předložil José Manuel Barroso: „Podpořte banky. Vypomožte Řecku. Prohlubte spolupráci uvnitř eurozóny.“ Jak poznamenává GW, problémy, které se plán snaží řešit, jsou vzájemně propojené. A zatímco „diagnóza už je známa dlouhou dobu, recept je extrémně drahý. Práce na přípravě záchranného plánu se stále protahují a politikové zemí EU se obávají svých voličů, kteří už bankám museli pomoci v letech 2008 a 2009.“
Jak prohlásili finančník George Soros a 95 dalších znepokojených Evropanů v otevřeném dopise, „krize eura potřebuje okamžité řešení.“ Nicméně podrobnosti tohoto řešení stále zůstávají nejasné. GW poukazuje na to, že Barosso například nespecifikoval částku nutnou k rekapitalizaci a podpoře živořících bank. „Bude Evropa schopna vyhnout se kolapsu?“, ptá se deník. Zdá se, že všechny naděje se teď soustředí na „komplexní balíček“, který mají Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy předložit do konce října. „Pokud ten neuspěje, pak je zkáza na obzoru,“ uzavírá Gazeta Wyborcza.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.