„Politický proces,“ zní titulek Gazety Wyborczy den poté, co ukrajinský soud odsoudil bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou k sedmi letem vězení za údajné zneužití své funkce při jednáních s Ruskem o dodávkách plynu v roce 2009. Soud jí též uložil pokutu ve výši přesahující 142 milionů euro a zakázal jí během tří let po vypršení trestu jakoukoliv účast v politickém životě.
Podle Gazety Wyborczy se jedná o jasný signál, že Ukrajina se vrátila k autoritářskému režimu. „Kdo nazýval běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka ,posledním evropským diktátorem’? Optimisté. Na Ukrajině se zrodil nový diktátor, jen sedm let po pestré a poklidné revoluci, které celý svět tleskal,“ komentuje událost úvodní článek varšavského deníku v narážce na Oranžovou revoluci, která vedla k demokratickým změnám na Ukrajině a postavila proti sobě Tymošenkovou a Janukovyče.
Vedoucí Institutu pro ukrajinskou politiku v Kyjeve Konstantin Bondarenko v deníku Rzeczpospolita spekuluje, že Tymošenková by mohla být propuštěna na svobodu v případě, že kyjevský parlament odhlasuje navrhovanou změnu trestního zákona a dekriminalizuje tak články, na základě kterých byla bývalá premiérka odsouzena.
Rozsudek, který vyvolal silnou kritiku v celé Evropě, by se mohl stat hlavní překážkou v podpisu a ratifikaci přístupové smlouvy a smlouvy o volném obchodu, které měl Brusel s Kyjevem podepsat do konce tohoto roku. Jak píše list The Guardian, “s ohledem na to, že Ukrajina má spolupořádat mistrovství ve fotbale Euro 2012 se kvůli odsouzení bývalé premiérky Tymošenkové nachází Kyjev pod tlakem EU.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.