Používal stát nezákonné špionážní programy na sbíraní informací o osobách podezřelých ze spáchání trestných činů? Otázku si položilo Německo, kde sdružení počítačových hackerů Chaos Computer Club (CCC) prostřednictvím deníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přineslo odhalení ilegálního počítačového programu, tzv. trojského koně, který pro své účely využívala německá policie. Konkrétně jeho prostřednictvím vstupovala do soukromých počítačů.
Program zvaný „Bundestrojaner“ (Federální trojský kůň) dokáže mj. provádět soudem schválený sběr dat, například odposlechy v programu Skype. Zároveň je však schopen na dálku získat úplnou kontrolu nad počítačem, stahovat a spouštět nebezpečné viry, vyhledávat, upravovat nebo přesouvat soubory, případně ovládat mikrofon, kameru nebo klávesnici počítače. A co je nejlepší – skupina CCC, které se podařilo se do státního trojského koně nabourat, vyčítá německým úřadům, že nezajistily ani nejnutnější bezpečnostní opatření, a získané informace jsou tak velice snadno dostupné třetím stranám.
V Německu, kde si společnost úzkostlivě chrání svůj soukromý život a kde bylo Ústavním soudem omezeno využívání různých špionážních a odposlechových zařízení, toto odhalení způsobilo obrovské pozdvižení. Bavorská a dolnosaská vláda přiznaly, že trojského koně využily v roce 2009 a německý tisk se dnes ptá, zda se jedná o „malý skandál“ nebo o „zradu Ústavy“. Süddeutsche Zeitung má jasno: tento „digitální tajný agent“ představuje jednoznačně „novou formu státní kriminality“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.