Sociálně slabí Řekové, oběti radikálních rozpočtových škrtů, jež si vynutila dluhová krize, se začínají obracet s žádostí o zdravotní péči na nevládní humanitární organizace. Apostolos Veizis, ředitel řeckých Lékařů bez hranic, kterého oslovil evropský zpravodajský server EUobserver, uvedl, že stále více řeckých občanů klepe na dveře zdravotnických center, která organizace v zemi zřizuje od roku 1995. Centra nabízejí péči imigrantům a běžencům umístěným v provizorních zadržovacích střediscích, kteří nemají přístup ke státní zdravotní péči.
„S tím, jak se zhoršuje hospodářská krize, se objevují příznaky mnohem závažnějšího problému,“ řekl Veizis zpravodajskému serveru. „Nárok na hrazenou zdravotní péči je nyní odpírán i důchodcům, nezaměstnaným, bezdomovcům, lidem nakaženým virem HIV a osobám trpícím tuberkulózou.“ „Škrty v rozpočtu na některé typy péče, jako je sociální asistence nebo léčba některých onemocnění, dosahují až 80 %,“ tvrdí Veizis, který dále upozorňuje na to, že zásoby zdravotnického materiálu, léků a krve už nedokážou pokrýt poptávku. EUobserver k tomu dodává, že velké farmaceutické firmy odmítají některé nemocnice zásobovat z obavy, že nedostanou zaplaceno.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.