Francouzská vydavatelství mají šuplíky plné rukopisů, a každý jeden z nich čeká na jedinou věc: vystoupit ze stínu a proměnit svého skromného autora ve velkého spisovatele. Podle průzkumu deníku Figaro, každý třetí Francouz (32%) by rád napsal nějakou knihu, nebo se o to alespoň pokusil. Celé 3% (1,4 milionů Francouzů) už inkoustem začernilo několik stránek a 400 000 dokonce své rukopisy poslalo nějakému vydavateli.
Dlužno dodat, že literární epidemie napadla celý národ, neboť se dotýká všech kategorií obyvatel nezávisle na pohlaví, věku či sociální úrovni, povolání či místa bydliště,» píše deník Figaro. A jaký příběh chtějí Francouzi vyprávět? Ten jejich. A proto také devět textů z deseti jsou autobiografickými vyprávěními. Z výzkumu také vyplývá, že jak moc se chtějí Francouzi stát romanopisci, tak moc neradi čtou knihy. Výzkum ukazuje, že každý pátý dotázaný (19%) nepřečetl za posledních 12 měsíců ani jednu knížku.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.