„Amanda zproštěna obvinění,“ zní titulek listu Corriere della Sera uvozující konec jednoho z nejsledovanějších soudních procesů v italské historii. Americká studentka Amanda Knoxová a její italský přítel Raffaele Sollecito byli v roce 2009 odsouzeni za vraždu britské studentky Meredith Kercherové, která se odehrála v roce 2007 v italském městě Perugia, údajně jako tragický závěr erotických hrátek.
Odvolací soud v pondělí rozsudek zrušil pro nedostatek důkazů a vyvolal tak rozhořčenou reakci italské veřejnosti. Soudci byli pod silným tlakem, píše Corriere. „Nikdy předtím mediální aspekt soudnímu procesu tolik nedominoval. Případ se navíc stal mezinárodní aférou. Britská média se přidala na stranu oběti, nazývala Amandu přezdívkou ,Foxy Knoxy’ [,lišácká‘], aby zdůraznila její údajnou lstivost. Americká média jí naopak zcela fandila. […] V reakci na italská a britská média se rodina Knoxových s pomocí tiskové kanceláře pokusila do Spojených států vyslat obrázek americké dívky, která se stala obětí nespravedlnosti.“
Případ si dokonce získal pozornost americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která přislíbila poskytnout rodině Knoxových plnou diplomatickou podporu. Americké ministerstvo zahraničí okamžitě vyjádřilo své uspokojení nad rozhodnutím soudu. Jen jedna osoba byla zatím odsouzena za vraždu Meredith Kercherové – Rudy Guede, drobný překupník s drogami původem z Pobřeží slonoviny, který byl v roce 2008 odsouzen k 30 letem vězení.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.