„Trojrychlostní nezaměstnanost z technických důvodů“ – tak má podle listu Ta Nea vypadat mechanismus posledního plánu na snížení státních výdajů, který 2. října představila řecká vláda. Do konce letošního roku má z funkce odejít 30 000 státních zaměstnanců. „Procedura proběhne ve třech etapách,“ vysvětluje Ta Nea. „10 000 zaměstnanců starších 60 let odejde do předčasného důchodu a 20 000 jich přijde o práci, protože instituce, které je zaměstnávaly, budou zrušeny. Ocitnou se tak v nezaměstnanosti z technických důvodů, kdy budou pobírat přinejmenším 40 % platu a budou mít otevřené dveře k tomu, aby mohli být ve třetí fázi propuštěni.“
To Ethnos považuje tento plán za „hru s ohněm“. Vláda Jorgose Papandrea nemá „žádný manévrovací prostor,“ soudí deník. „Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová jí nedali na výběr. Řecký problém má ale k vyřešení daleko. Další výzvou bude evropský summit 18. října a listopadové zasedání G20.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.