„Plnou parou vpřed,“ hlásá titulek deníku The Times. List oznamuje, že britský ministr dopravy plánuje do roku 2013 zvýšit rychlostní limit na 80 mil za hodinu (128 km/h). Důvody uváděné ministerstvem zmiňují, že 49 procent řidičů v současné době porušuje předepsanou maximální dovolenou rychlost 70 mil za hodinu (112 km/h) a že díky technologickému pokroku jsou nyní auta bezpečnější, což přispělo k tomu, že „od roku 1965 se počet osob usmrcených na britských silnicích snížil o více než 75 procent.“ Podle ministra: „Zvýšení maximální dovolené rychlosti na dálnicích na 80 mil za hodinu přinese díky kratší době strávené na cestách hospodářský užitek ve výši stovek miliónů liber.“
Ochránci životního prostředí však samozřejmě s touto novinkou spokojeni nejsou. Slovy jednoho aktivisty hnutí Greenpeace: „Až se o tomto rozhodnutí dozví saudský ministr ropného průmyslu, bude si radostí mnout ruce. V době, kdy se těžba ropy v Severním moři snižuje a my se stáváme stále závislejšími na nestabilních politických režimech a křehčích prostředích, jen abychom mohli tankovat palivo pro naše auta, zvýší rozhodnutí ministra dopravy spotřebu nafty a uhlíkových emisí právě v době, kdy je třeba obojí omezovat.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.