„Historický“, „mimořádný“ – kolem procesu spojeného s aférou Clearstream, který je dnes zahájen v Paříži, se to hemží superlativy. Mimořádný proto, že na lavici obžalovaných usedne bývalý premiér Jacquese Chiraca Dominique de Villepin a proti němu současný francouzský prezident Nicolas Sarkozy, zastoupený svým advokátem. Po dobu jednoho měsíce bude soud zkoumat, zda a do jaké míry se Villepin účastnil machinací směřujících k destabilizaci Sarkozyho během předvolebního klání o post prezidenta v letech 2004-2005.
Bývalý předseda vlády je podezříván z toho, že chtěl použít falešný seznam majitelů tajných účtů vedených u lucemburské finanční instituce Clearstream, na němž figurovalo Sarkozyho jméno, aby tak oslabil svého tehdejšího rivala. „Kdo zfalšoval dokumenty finančního orgánu?“, zní otázka, na niž by měl proces najít odpověď, domnívá se deník Libération. „Pro zdraví francouzské demokracie je klíčové, aby pravda vyšla najevo, (…) jinak budou justice a politika veřejným míněním opět odhozeny do páchnoucího škopku se vším prohnilým.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.