„ÖVP [konzervativní strana, 50,8 %] si i přes masivní posílení FPÖ drží absolutní většinu.“ Vzhledem k výsledkům voleb v provincii Vorarlberg, které se konaly 20. září, vyznívá komentář na titulní straně listu Standard poněkud slabě. S 25,2 % hlasů totiž pravicoví populisté z FPÖ [Strana svobody] zdvojnásobili ve srovnání s předchozími volbami své skóre a stávají se druhou nejsilnější stranou provincie, nechávajíce daleko za sebou sociální demokraty z SPÖ (10,1 %). To neznamená, že „čtvrtina populace musí patřit k antisemitům či nacistům […],“ připouští vídeňský deník.
Nicméně zůstává pravdou, že „značný počet voličů nezchlazují projevy“ kandidáta FPÖ Dietera Eggera, které lze označit za xenofobní a někdy antisemitské. Tito lidé „nechtějí, aby jim někdo říkal, co má ‚člověk‘ říkat a co si myslet,“ soudí deník. Je to revolta, která se v průzkumech neprojevuje. Strana svobody umí velmi dobře soustředit „tento potenciál proti dominantní společnosti [gesellschaftlichen Mainstream] a politické autoritě“, což je znepokojující vzhledem k blížícím se volbám v provincii Oberösterreich, plánovaným na 27. září, uzavírá Standard.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.