Být nejlepším žákem ve třídě nebývá vždy to nejjednodušší. Německo, zakládající člen Evropského společenství, nejlidnatější členský stát a hlavní hospodářský tahoun EU, leží na křižovatce zájmů severní, jižní, východní a západní Evropy. V důsledku hospodářské krize a kvůli obavám o budoucnost společné měny se navíc stalo nosným pilířem EU, bez kterého se dnes nemůže o ničem rozhodnout a které se finančně podílí na jakékoli pomoci jiné členské zemi.

Přesto se stále více ozývají hlasy o tom, že se z Německa stal evropský potížista. Vyčítá se mu nedostatek solidarity vůči zemím topícím se ve finančních problémech, váhavý postoj a neochota vyžadovat od ostatních členů úsporná opatření, která, jak se zdá, samotnému Německu tolik prospěla.

V centru kritiky stojí kancléřka Angela Merkelová. Bývá kritizována za svůj příliš poklidný postoj, nerozhodnost a nedostatek flexibility. Podobně jako její vlastní země v rámci EU má Merkelová sice dominantní postavení, ale ruce jí svazuje příliš komplikovaný politický systém. Nemluvě o jejím nejasném vztahu k francouzskému prezidentovi Sarkozymu, zástupci státu, který je pro Evropu sice potřebný, ale tím to tak končí.

Vyčítat Německu touhu po ovládnutí Evropy je již minulostí. Články sesbírané v této tematické sekci ovšem vysvětlují, proč je dnes Německo lídrem, který nezřídka odmítá evropskou myšlenku nebo její idealismus a dává raději přednost pragmatismu.