José Ignacio Torreblanca
Specialista na evropské záležitosti, José Ignacio Torreblanca vyučuje na Institutu politických věd UNED Národní univerzity dálkového studia ve Španělsku. Píše analytický blog o Evropě a pravidelně spolupracuje s deníkem El País. Je také ředitelem španělské kanceláře Evropská komise mezinárodních vztahů.
V souvislosti s politickou krizí v Aténách se opět hovoří o možnosti odchodu Řecka z eurozóny. Ovšem tento scénář je dnes vzhledem ke svízelné situaci ve Španělsku ještě nebezpečnější. Kromě hospodářské povahy by dopady měly i ráz geopolitický. 
Bundesbanka a vláda Angely Merkelové nadále prosazují politiku úsporných opatření, která je v Evropě prováděna už dva roky, i přes sociální a politické dopady, jež s sebou nese. Je načase tuto spoušť zastavit, bouří se španělský politolog José Ignacio Torreblanca. 
V roce 2002 americký historik Robert Kagan napsal, že zatímco Američané vyznávají boha války, Evropané věří v boha lásky. Pohled na tuto kontroverzní tezi však změnily války v Iráku a Afghánistánu a pak i evropská krize. 
Nešťastný rok 2011 uplynul a stále ještě může dojít k nejhoršímu, varuje španělský politolog José Ignacio Torreblanca. Krize by mohla přimět sedmadvacítku, aby si vybrala mezi Řeckem a Velkou Británii. A o všem se opět bude rozhodovat v Berlíně.
V parlamentních volbách ve Španělsku, které se budou konat 20. listopadu, zřejmě zvítězí pravicová Lidová strana Mariana Rajoye, která se chystá zavést další úsporná opatření. Pokud ale Německo nebude ochotno ujmout se odpovědnosti na evropské úrovni, bude nová vláda vůči krizi zmítající zemí bezmocná. 
Po demonstracích v Řecku a španělském hnutí Rozhořčených se lidové protesty rozšířily v podobě akce Okupace Wall Streetu na druhý břeh Atlantiku. Přímá či zastupitelská, ve hře je dnes samotná myšlenka demokracie, kterou je nutno obnovit. 
Zatímco Evropské unie zápasí s množstvím hospodářských problémů, Turecko prosperuje. Tato rostoucí politická a hospodářská velmoc, která se rovněž místo Evropy stává vzorem pro rodící se demokracie na Blízkém východě, se 12. června vydává k volebním urnám.
Zatímco se za humny Evropy odehrává libyjská krize, po vysoké představitelce EU pro zahraniční politiku není vidu ani slechu. Můžeme si položit otázku, zda má její funkce ještě vůbec smysl, píše analytik José Ignacio Torreblanca. 
Všechny velmoci mají pro případ řešení významných událostí k dispozici jasnou diplomatickou doktrínu, kterou uplatňují na základě svých zájmů. Revoluce na Blízkém východě ukazují, že je načase, aby si takovou doktrínu vytvořila i Evropská unie, domnívá se komentátor listu El País José Ignacio Torreblanca. 
Vůči represivnímu režimu v Tunisku by EU měla uplatnit stejnou politiku „inteligentních sankcí“, jakou v roce začala uplatňovat s částečným úspěchem vůči běloruskému režimu Alexandra Lukašenka, domnívá se analytik José Ignacio Torreblanca. 
Španělsko strávilo v čele Evropské unie šest náročných měsíců. Vládě komplikovala činnost hospodářská krize, proces zavádění Lisabonské smlouvy a chybějící strategická vize EU. Tato situace poukazuje na těžkou dýchavičnost systému rotujícího předsednictví.
Postačí návrh na zřízení „Evropského útvaru pro vnější činnost“, který nedávno předložila Catherine Ashtonová k tomu, aby se Unie protlačila mezi světové mocnosti, jak je jejím cílem? Vzhledem k objemu administrativy s ním spojené, rezervovanosti států přenechat mu své výsady a institucionální bitvě o jeho pravomoci, je to věc velice nejistá.
Celé evropské předsednictví, které se s tak velkou pečlivostí připravovalo, musí nyní čelit neočekávané krizi, jež ho nutí přehodnotit žebříček priorit a prověřuje jeho skutečnou akceschopnost. Haiti je první zkouškou toho, nakolik jsou nové instituce zahraniční politiky Evropské unie schopné dobře fungovat.
Na Kodaňské konferenci byla hlavní překážkou dosažení dohody o klimatu suverenita národních států. Podle politologa José Ignacia Torreblanky řešení spočívá v následování příkladu EU ve dvou oblastech: technologiích a institucích.
Předseda Komise, který dosáhl po sérii obratných manévrů svého znovuzvolení, nyní musí ukázat, že je ve službách Unie schopen představit určitou vizi. Španělský politolog José Ignacio Torreblanca se domnívá, že osy jeho aktivit musí představovat vnitřní soudržnost, rozšiřování a politika sousedství. 
Evropské instituce tvoří hráz, která zastavila největší vlny ekonomické krize. To není zanedbatelná skutečnost, sledujeme-li dopad této krize v evropských nečlenských zemích a v zemích, které nejsou součástí měnové unie, píše deník El País.