Martin M. Šimečka
Martin M. Šimečka, narozen v roce 1957, je spisovatel a česko-slovenský novinář. Do roku 1989 inicioval a podílel se na vydávání různých samizdatových periodik. V letech 1997-2006 proměnil deník SME na nejkritičtější noviny na Slovensku. Donedávna působil jako šéfredaktor týdenníku Respekt, kde nadále publikuje. Sleduje zejména politické i společenské dění na Slovensku.
Předčasné parlamentní volby měly být o Evropě a postavení Slovenska v jejím rámci. Avšak život země ovládly domácí korupční skandály, jež nebývalou měrou rozežírají samotnou podstatu politiky, píše na stránkách týdeníku Respekt Martin M. Šimečka. 
Gorila, která se objevila na Slovensku tři měsíce před předčasnými parlamentními volbami, je výbušná a konspirativní. Poukazuje na zkorumpovanost samotné podstaty politického prostředí. 
Viktor Orbán, premiér zadlužené země, která se ocitla pod tlakem MMF a EU, musí dnes čelit už i domácí opozici. Maďaři, na něž doléhá stále více chudoba, totiž ztrácejí naději v jeho národovecké recepty. 
Bývalý slovenský ministr obrany byl chycen do chapadel korupce, proti které chtěl bojovat. Kauza s odposlechy slovenských novinářů, úředníků a dokonce i samotné premiérky Radičové ho stála ministerské křeslo a podkopala již tak slabou důvěru občanů v politiky a média. 
Další líčení politického procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou naplánoval kyjevský soud na 27. září. Čekal, až se prezident Janukovyč vrátí z oficiální návštevy z Ruska. V této strategické hře mezi Kyjevem a Moskvou hraje svou úlohu také Evropa. 
S měnícím se hlavním městem před očima, s novou infrastrukturou země a evropskými dotacemi pro zemědělce se Polsko stává sebevědomější a více proevropské. Jeho vliv v Evropě navíc stále sílí. Reportáž týdeníku Respekt.
Vláda jedné strany Viktora Orbána (Fidesz) si již stačila upevnit moc včetně kontroly nad médii a připravuje změnu ústavy. Je náhlý úpadek demokracie jen maďarskou epizodou, anebo systémovým jevem, který může zasáhnout i další státy ve střední Evropě? Reportáž Respektu z Budapešti.
Korupce na Slovensku stejně jako v celé střední Evropě nadále bují jako zhoubný nádor. Vláda Ivety Radičové se rozhodla s ní bojovat zveřejněním všech státních zakázek na internetu. 
Béla Bugár je politik maďarského původu a zakladatel slovensko-maďarské politické strany MOST-HÍD. Jeho cílem je zmírnit napětí mezi dvěma různými etnickými komunitami. Úspěch, který jeho strana zaznamenala v posledních legislativních volbách, může být přínosem pro stabilitu ve střední Evropě. 
Slováci jdou 12. června k volebním urnám. V některých regionech, kde jsou tradice zakořeněny více než demokracie, národní a evropské otázky lidi příliš netrápí. Reportáž z Nízkých tater. 
První žena vysoké středoevropské politiky Iveta Radičová přichází s novým politickým stylem, jejímž základním principem je slušnost. Po neúspěšném loňském boji o prezidentské křeslo se nyní pouští do neméně ambiciózního zápasu. Po červnových volbách by mohla, podle týdeníku Respekt, zasednout do křesla slovenské premiérky. 
„Neexistující lustrace a rychlý návrat špiček minulého režimu do nejvyšších míst.“ Taková byla podle týdeníku Respekt daň za poměrně hladké předání moci v Polsku a Maďarsku. Určitým měřítkem, jak se země se svou minulostí vypořádaly, může být podle tohoto listu osud badatelských institucí, které mapují období totality. Česká republika pak vychází z tohoto hlediska poměrně dobře.
Slovenské nacionalistické strany přiživuje maďarský populismus, jenž vyzývá
k posílení Maďarska o maďarské menšiny žijící na Slovensku. Politické napětí mezi oběma zeměmi přerůstá v nepříčetnost. Maďarští radikálové míří do první ligy politiky. Slovenský národní populismus jen tak asi nezmizí.